Historie vývoje a integrace létání a padání
Jak se učit pohybovat v prostoru bez "plotu" a čar?
Lidé se to na počátku učili pouze na kopcích nebo později přímo na letištích. Používali draky, modely, balóny nebo letadla. Později se přidali i parašutisté. Každý potřeboval prostor pro své létání a bylo nutné tuto činnost začít koordinovat. Vyžadovalo to od všech prostorovou představivost, komunikaci, schopnost rychle analýzy situace i predikce trati s ohledem na ovlivnění větrem. Optimalizace rozhodování o směru pohybu podle toho, zda je stroj bezmotorový nebo motorový. Realizace letu proto vždy souvisela s počasím a Větrem a jeho vlivu na let.
1863+ poprvé v novodobých dějinách balón! a před tím jen draci...
1905+ první poskoky motorovými letadly
1915+ letadla i balóny jako zbraně ale také doba pro obrovské nadšení a letecká show
1925+ v Československu rozvoj prostřednictví Masarykovi letecké ligy a obrovské investice do sportu, průmyslu a sebevědomí národů
1935+ a zase zbraně ... a po 1939 českoslovenští piloti buď na frontě nebo jen létání s modely
1945+ letectvo jako nástroj pro udržení míru a rozdělení na letiště civilní dopravní , vojenská a budování náhradních sportovních pro výcvik
1955+ Svaz pro spolupráci s armádou SVAZARM a doba studené války a podpory letectví jako dopravy, zemědělství, fotodokumentace, válčení...
1965+ systém a budování krajských aeroklubů a brzo už i do kosmu...
1975+ létání na rogalových křídlech pro všechny, co nemohli létat v aeroklubech
1985+ první pokusy o zneužití padáků ku létání a současně rozvoj motorových závěsných kluzáků a jejich legalizace a tím otevření cesty pro ultralehké létání, pozvolný rozvrat svazarmovských struktur a pak i státu
1995+ největší rozvoj ultralehkého létání a paraglidingu v celosvětovém měřítku
2005+ podpora a rozvoj paramotorového létání a rozšiřování paraglidů do provozů letišť a nástup nových navigačních pomůcek pro zobrazování situace ve vzdušném prostoru
2015+ nástup bezpilotních technologií v rozměrech a počtu přesahujícím tempo vývoje velkých modelů a využití FPV kamer a drony opět jako zbraně
2025+ multiinstrumentální pilotní i bezpilotní zařízení a nutnost ochrany pilotů před (ne)piloty
Zlomovou dobou z hlediska změny myšlení a svobodného přístupu k létání byla událost v sedmdesátých letech minulého století. Přišel nový letecký sport - rogala/ závěsné kluzáky. Již na konci osmdesátých let se začal rozvíjet paragliding a i když se zpočátku tyto sporty vyskytovali hlavně na kopcích a v horách, bylo jen otázkou času, kdy se přidají svými výkony i do využívání vzdušného prostoru ve vyšších výškách.
Mezi sportovním létáním a profesionálním létáním existovalo spojení přes spolupráci s armádou. SVAZARM byla organizace, která měla za úkol sdružovat technické sporty (nejen letecké) a kromě výcviku řešit i soutěže a nábor nových vojáků z řad sportovců. Rozpadem socialistického Československa padl i SVAZARM. Jeho struktura nebyla nikdy obnovena a po mnoha letech se do Česka v oblasti letectví pokusně vrátil systém Air Cadets, ale pro nevhodný personál nedošel rozvoje.
Taková tradice a koordinace informací - personálu - načasování využití vzdušného prostoru - leteckých map i výstavby letišť - směřování výcviku pro další provoz aerolinek / zemědělského letectva / sportovní činnosti a závodění/školami a armádou - společný dohled nad metodikami, učebnicemi, předpisy a návaznost vývoje každého pilota byla unikátní a dodnes z ní čerpáme zkušenosti.
Tato jednota "zákonů aerodynamiky" doznala vyšší rozmanitosti v devadesátých letech rozpadem SVAZARMU na Aeroklub a další organizace. Přesto principy rozdělení a řízení pohybů ve vzdušném prostoru ČR i všude na světě zůstávají stejné - amatérské sportovní/civilní obchodní/vojenské létání a je potřeba vyzdvihnout, že letecké mapy a ICAO standardy v komunikaci jsou v podstatě "jediná věc", na které se lidstvo dokázalo domluvit pro celý svět.
Schopnost porozumět logice systému je předpoklad správného řešení mimořádných situací, na které "ještě není manuál". Všechny informace jsou ve vrstvách 3D zaneseny do klasické 2D letecké ICAO mapy. Umět jí číst je základem každého leteckého výcviku. Nahrazování a doplňování - nikoli odstraňování - papírových map elektronickou formou a navigačními systémy je záležitostí let po roce 2000+. To bylo spojeno s nástupem internetu, uvolnění technologie GPS a masivní rozšíření "chytrých telefonů" a dalších zařízení se zobrazovacími aplikacemi i automatizovanou navigací, signalizací i propojením na meteo-radary a meteo-mapy. Cenová hladina těchto zařízení díky množství ultralehkých letadel klesla na takovou úroveň, že jsou dnes již takřka běžnou součástí výbavy i pilotů paraglidů.
Kam toto všechno vede nyní výš nebo níž a dál? Kromě toho, že se kosmonautika vyvinula a rozvinula v rámci letectví a podporuje ho svými výzkumy a možnostmi stále do nových, dříve nepředstavitelných možností, tak se podílí i na zvyšování jeho bezpečnosti. Jenže! Začínáme žít dobu robotů a umělých inteligencí a auto-pilotů i autonomních létajících prostředků. Drobný detail, který občas uniká při "selském uvažování" o létání je ten, že bezpilotní prostředky taky umí udělat chybu a nemají oči. Mohou mít kamery a fotoaparáty i jiné diagnostické technologie na palubě, ale řídí je svýma očima jejich pilot nebo? Ten, který vidí kudy tudy letí a ...
S kým vším se takový stroj "bez pilota" může srazit? S jakýmkoliv pomaleji i rychleji letícím strojem! Proto je velkou výzvou pro všechny zúčastněné hledat cesty a možnosti a komunikovat technická i lidská řešení pro integraci - legalizaci - licencování - distribuci a edukaci veškerého leteckého personálu. Takže i modelářů i pilotů strojů s FPV technologií. Neukázněnost člověka versus přesné navigace s chybami strojů. Rozmanitost takových zařízení předčila veškerou fantazii a otevřela oči a uši pro úplně jiné výzvy a otázky...
Jak řešit bezpečnost létání, když exploze vývoje a dostupnosti létání byla ještě překonána dostupností bezpilotních? My jsme jako lidé třetí a čtvrté generace leteckých expertů a rodičů mohli navrhnout jediné - použít zkušenosti s integrací malých letadel a textilního létání na situaci s mnohem větší dynamikou, ale s pomocí technologií, které v sedmdesátých ani devadesátých letech nebyli k dispozici. Elektronický dozor! E-learning. Tracking. Soutěže. Sociální sítě.
Navijákové létání paraglidingu je na letištích ČR postupně zaváděno od roku 2001+ a s tím jsou spojené i motorizované verze paramotorů. Kdysi byli právě tyto kategorie sportovních létajících strojů největším postrachem a noční můrou všech letců...a vida! Díky technologiím jsme se vedle sebe naučili žít a pracovat a jedinou slabinou je výklad pravidel a jejich dodržování. Historicky lze říci, že s příchodem termického létání paraglidingu se plachtaři naučili "nenavštěvovat oblačnost" protože tam mohou být padáčkáři a nyní jsme na prahu doby, kdy i všichni milovníci létání nízko musí začít uvažovat nad tím, že nad 150m nad zemí jim bude lépe...
Proč jsme se zapojili do zdánlivě neřešitelného? Navrhli jsme základní pracovní skupinu lidí, kteří jsou rodiče! Rodiče oněch vyjmenovaných sportů, profesí, aplikací a technologií a dalších leteckých dětí. Je to tým na sobě nezávisle a přitom koordinovaně pracujících expertů, kteří netouží po tom, aby jejich děti někoho nebo sebe svou hrou zabili a pokud možno ani neohrozili. Nejnižší a zároveň nejzodpovědnější stupeň trenérů - rodiče & děti. A možnost vytváření nových komunit a klubů.
Pro co tedy mají Aero1Zone hřiště ve třech jejich variantách sloužit? Kromě nejpalčivějšího "dronařského" létání a bez-pilotního myšlení?
Jde to například pobytem a výcvikem přímo na letišti "uvnitř" provozu při tréninku groudhandlingu pro žáky a piloty paraglidingu. Pohyb na letišti není bez omezení. Přesto ta omezení existují. Nohama na zemi - v zaujetí učením udržet křídlo nad hlavou - a přesto rozložit pozornost na liniové stavby (runway, pojížděcí dráhy a transportní trasy pro přesun letecké techniky) odstup v bezpečné vzdálenosti + pohyb okolo i ve vzduchu. Unikátní možnost! V realitě jako základ pro další pomůcky a programy.
Také proto jsme vytvořili po zkušenostech a praxi různých škol "mimo letiště" s největší paraglidingovou školou a komunitou nový produkt TRAINING BOOSTER. Víkend v leteckém prostředí + trénink s pomocí groundhandlingu, létání na laně a VR technologie. Virtuální realita pomáhá tvořit pohybové mapy pro pohyb těla a ovládání stroje. Další zobrazení i pro multitask je pak podobné leteckým simulátorům. Vše, co přispívá k bezpečnému sdílení vzdušného prostoru a vnímání hranic - bez čar a plotů. Nový způsob výuky zodpovědné svobody z reálu do virtuálu a zpět do Života.
Stále máme čas a prostor a mnoho příležitostí k odstraňování nevědomosti, letecké negramotnosti a mýtů o dodržování předpisů a technologických možnostech. Například : porušování leteckých pravidel je podmíněno jejich dokonalou znalostí! A ani to není zárukou situace, že se lze srazit s troubelínem, který o jejich existenci nemá ani tušení. A tak nezbývá než aby se sami piloti zapojili do procesu "doučování" ne-pilotů a veřejnosti o rozměrech a struktuře oblohy, jako celého nebe, které již nikdo z nás nemůže mít jen pro sebe :-)
